Včelařská konference

"Chtěl bych se zeptat, zda jsou do medníku vhodnější vytočené plásty světlé, ještě nikdy nezakladené, nebo tmavší,které ještě nejsou určeny na vyřazení. Bude z tmavých plástů jarní med tmavší, nebo to nemá vůbec vliv? Jakým dáváte přednost vy?"

Já se tím nijak moc nezabývám. Snažím se dostatečně často měnit plásty, každý rok vždy jednu třetinu a potom do medníku dávám takové plásty, které mi množstvím a stářím plodu na to převěšení vyjdou. Spíš dávám starší plásty, protože při vytáčení si je prohlídnu a pokud jsou už hodně tmavé, nechám je včelám v úlu pouze vyčistit a likviduji je průběžně. Ale klidně mezi dva plásty mladého plodu v medníku vrazím mezistěnu, aby ji postavily a zanesly.
Postavená mezistěna, vytočená a vyčištěná od medu se potom hodí ideálně na skladování, protože na ni nejdou zavíječi ani myši. Můžu jich tedy v červenci a srpnu nacpat třeba 15 do nástavku na 10 plástů a na jaře nepoškozené použít na přidávání. Nebo v červenci nebo před krmením na zimu sestavit z vystavených mezistěn , nebo maximálně jednou trochu zaplodovaných plodové hnízdo a matka do něho klade úplně stejně jako do zaplodovaných plástů. Nebo jimi doplnit nevystavené plásty v norském zimování.

Antone,
nejde o to kolik let je souš používaná, plánovitě v medníku používám max 2-3x zaplodované, ale protože mám nízké nástavky a dávám hodně mezistěn během jarní snůšky nad plod, včelstva je okamžitě zanesou medem a tak vlastně cca 2/3 souší pro med jsou panenské. Mám přes 20 včelstev 500km daleko, nemůžu si s nimi hrát, starat se v zimě o souše jiné než panenské, takže je to naopak velmi jednoduché a efektivní. Každé včelstvo spolehlivě do dneška postavilo 30 mezistěn. Nemám akát a průměrný přírůstek na váze je od jara kolem 40- 50kg.
Pokud jde o pachuť, pro začátek abys zjistil o čem píši doporučuji ochutnat med od někoho , kdo používá hodně staré souše v mednících, pak budeš vědět co hledat v chuti.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pl?sty do medn?ku
> Datum: 30.5.2011 13:43:00
> ----------------------------------------
> Radku, čo je starý plást, keď 2-3 roky je v plodisku a toľko v medníku a
> môže to byť menej, ak včelár dokáže každý rok zameniť ročné plásty za
> medzisteny. Tieto plásty kontinuálne prechádzajú do medníka a včely ich
> dokážu pre zanesením vyčistiť a bunky naleštiť propolisovým filmom a to
> robia i so svetlým plástom v ktorom nikdy nebol plod. Že je to pravda,
> stačí dať takýto svetlý plást po roku-dvoch do slnečného tavidla a zbytok
> čo ostane na podložke či site, je spomínaný propolis.
>
> Za 54 rokov som nikdy necítil nejakú pachuť v mede ako pozostatok z
> tmavších plástov, starý plást môže byť i svetlý, ktorý používame npr 5
> rokov.
>
> Aj tohoročný agátový med je číri aj v tmavých plástoch atak v svetlých a to
> aj preto, že som tesne pred rozkvitom agátu všetko z medníkových plástov
> vytočil.
>
> Takže, Tom všetko môže byť aj inak, ale na druhej strane nik nebráni
> včelárovi ak je o tom presvedčený, tak nech to tak robí. Kto má pár
> včelstiev môže to zvládnuť, ale ak ich je 50-100, tak bude rán, že má
> nejaké plásty do medníkovej časti.
>
>
>

Potíž je ovšem v tom že létavky donešený nektar ukládají poblíž plodu (do zaplodovaných plástů). Odtud jej pak berou jiné včely, které z něj vlastně začnou med teprve vyrábět.Doslovně med pozřou a následně vyzvrací. Tak se to dějě nekolikrát po sobě, než se med dostane to těch panenských plástů.
Dokonce se udělal i pokus s několika degustátory, napřed ji ukázali plásty a jaký med vnich byl. Ti ochutnali a zjistili rozdíly následně jim dali k degustaci ten sám med aniž by věděli z jakých plástů pochází a světe div se nepoznali nic

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Pl?sty do medn?ku
> Datum: 30.5.2011 13:17:41
> ----------------------------------------
> Samozřejmě panenské, med z nich má lepší chuť. Květový med z tmavých plástů je
> lehce obarven a ochucen výkaly larev včel, které zůstávají v košilkách. Po
> chvíli cviku takový med velmi snadno rozlišíte i podle chuti, ten ze světlých je
> lahodný, z tmavých je cítit taková pachuť až svíravá chuť na kořeni jazyka.
> Jediným argumentem pro použití starých plástů byla vyšší pevnost, ale elektrický
> pohon medometu, který je ideálně zvratný a slušné zacházení umožní bez problémů
> použít i panenské plásty. Mám jich většinu a ani nová brigádnice při vytáčení
> 400kg nezničila žádnou souš.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Tom <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Pl?sty do medn?ku
> > Datum: 30.5.2011 13:01:41
> > ----------------------------------------
> > Chtěl bych se zeptat, zda jsou do medníku vhodnější vytočené plásty světlé,
> > ještě nikdy nezakladené, nebo tmavší,které ještě nejsou určeny na vyřazení.
> > Bude z tmavých plástů jarní med tmavší, nebo to nemá vůbec vliv? Jakým
> > dáváte přednost vy?
> >
> >
> >
>
>
>

" Rozzuří včelu dlouhé vlasy?"

Nejdřív se musí včela do těch vlasů dostat. Podle mně ji potom nejvíc rozzuří vlasy napajcované všelijakými kondicionéry a voňavkami než vlasy nemyté.

Radku, čo je starý plást, keď 2-3 roky je v plodisku a toľko v medníku a môže to byť menej, ak včelár dokáže každý rok zameniť ročné plásty za medzisteny. Tieto plásty kontinuálne prechádzajú do medníka a včely ich dokážu pre zanesením vyčistiť a bunky naleštiť propolisovým filmom a to robia i so svetlým plástom v ktorom nikdy nebol plod. Že je to pravda, stačí dať takýto svetlý plást po roku-dvoch do slnečného tavidla a zbytok čo ostane na podložke či site, je spomínaný propolis.

Za 54 rokov som nikdy necítil nejakú pachuť v mede ako pozostatok z tmavších plástov, starý plást môže byť i svetlý, ktorý používame npr 5 rokov.

Aj tohoročný agátový med je číri aj v tmavých plástoch atak v svetlých a to aj preto, že som tesne pred rozkvitom agátu všetko z medníkových plástov vytočil.

Takže, Tom všetko môže byť aj inak, ale na druhej strane nik nebráni včelárovi ak je o tom presvedčený, tak nech to tak robí. Kto má pár včelstiev môže to zvládnuť, ale ak ich je 50-100, tak bude rán, že má nejaké plásty do medníkovej časti.

Já dávám přednost trochu tmavším. Kvalitu medu neovlivňují a jsou pevnější,
což ocením při vytáčení.
S pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Tom
Sent: Monday, May 30, 2011 1:00 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Plásty do medníku

Chtěl bych se zeptat, zda jsou do medníku vhodnější vytočené plásty světlé,
ještě nikdy nezakladené, nebo tmavší,které ještě nejsou určeny na vyřazení.
Bude z tmavých plástů jarní med tmavší, nebo to nemá vůbec vliv? Jakým
dáváte přednost vy?

-----Původní zpráva-----
From: Jiří Macák
Sent: Monday, May 30, 2011 11:51 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: napadení včelstvem

Rozzuří včelu dlouhé vlasy?

Samotné vlasy ne, ale když do nich zvědavě sedne, nedokáže většinou odletět
a a při pokusech o uvolnění se naopak zahrabává, a to pak skutečně bodne.
S pozdravem Petr.

Samozřejmě panenské, med z nich má lepší chuť. Květový med z tmavých plástů je lehce obarven a ochucen výkaly larev včel, které zůstávají v košilkách. Po chvíli cviku takový med velmi snadno rozlišíte i podle chuti, ten ze světlých je lahodný, z tmavých je cítit taková pachuť až svíravá chuť na kořeni jazyka. Jediným argumentem pro použití starých plástů byla vyšší pevnost, ale elektrický pohon medometu, který je ideálně zvratný a slušné zacházení umožní bez problémů použít i panenské plásty. Mám jich většinu a ani nová brigádnice při vytáčení 400kg nezničila žádnou souš.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Pl?sty do medn?ku
> Datum: 30.5.2011 13:01:41
> ----------------------------------------
> Chtěl bych se zeptat, zda jsou do medníku vhodnější vytočené plásty světlé,
> ještě nikdy nezakladené, nebo tmavší,které ještě nejsou určeny na vyřazení.
> Bude z tmavých plástů jarní med tmavší, nebo to nemá vůbec vliv? Jakým
> dáváte přednost vy?
>
>
>

Chtěl bych se zeptat, zda jsou do medníku vhodnější vytočené plásty světlé, ještě nikdy nezakladené, nebo tmavší,které ještě nejsou určeny na vyřazení. Bude z tmavých plástů jarní med tmavší, nebo to nemá vůbec vliv? Jakým dáváte přednost vy?

Mám taky nové sousedy a nedávno si mi stěžovali, že se včel bojí. Bylo to zrovna když se rojily. Tak jsem jim vysvětlil co mají dělat - nechat je v klidu a že v tomto stavu nebodají. A pak jsem se dalším vyptáváním dověděl, že jim vadí, že jim včely létají na vodu do bečky. Tak jsem poradil jediné - bečku zakrýt. A poslední dotaz byl kolik dostali žihadel - žádné. Prostě je potřeba trpělivost na obou stranách a vysvětlovat a trošku se ptát. Dobré stanoviště je ale základ, pokud je prostor stísněný, uvažoval bych o přemístění včelstev jinam.

Přesně tak to nějak bude.

"Je to milion na škodu na zdraví a to stejné na majetek, ale spoluúčast netuším. Mrknu doma do smlouvy."

To by mělo být klasické občanské pojištění odpovědnosti. Škody ze včel zahrnuje jen pokud se jedná o chov včel jako koníčka, ne jako výdělečnou OSVČ činnost.
Pro včelaře živícího se chovem včel by potom bylo korporátní pojištění.
Rozdíl je v tom, že občanské pojištění se dělá podle předpřipravené šablony a bývá levnější, korporátní se dělá tomu podnikateli na míru a bývá dražší.
Soudím podle toho, co jsem pochytil, když jsem svého času tyhle věci zkoušel děšlat.

Rozzuří včelu dlouhé vlasy?

2011/5/30 Jiří Pala <e-mail/=/nezadan>

> Možná je to úplně jinak. Alergie musí být diagnostikována a léčena. Jsou
> lidé, kteří jsou ve strašném stresu jen když kolem nich něco pzobzučí. Mají
> z toho téměř mrtvici. Jakýkoliv hmyz, který má obranné útočné reflexy se
> chová tak jako pes. Projevíte strach, vypustíte do ovzduší strachové
> feromony a je zaděláno. Rafne Vás pes, který je na vodítku, hlídá děli a
> ještě nikdy nikoho nekousl. Zrovna tak se chová včela. Zabzučí, vypustíte
> strachové feromony-pro včelu, nebo psa super dráždidlo, začnete se chovat
> jako šílenec a je zle. Musíte začít napřed sami u sebe. Soused nemusí být
> až takový jak ho tady popisujete. Jednoduše, máte strach a uděláte cokoliv,
> aby bylo veselo, ikdyž Vás to bude stát majlant. Furianti už
> vymřeli-myslím. Já osobně před několika dny chytal roj o váze cca 5kg pouze
> v kraťasech a ani jedna mne nezobla. Jak již tady bylo řečeno-holky mají v
> tomto případě jiné starosti. I jiní tvorové při této příležitosti hážou
> všecho za hlavu i kdyby je to mělo stát život-včetně lidí. Přestaňte se
> bát, a uvidíte, že je to úplně jinak, myslete na své děti, jste jim
> vzorem-tady i tím strachem a chováním.
>
> J.P.
>

"Mám včely v lokalitě, kde se nic nepěstuje, takže zádné postřiky v širokém okolí nehrozí. V místě vpichu se mi téměř vždy vytvoří cca 2 mm ložisko hnisu. Takže bych to spíš viděl na běžnou reakci imunitního systému."

Já to vidím tak, že včelí jed se buď stihne rozšířit krevním oběhem minimálně několik centimetrů daleko, než způsobí denaturaci příslušných bílkovin v krvi a tím vznikne klasický otok. Nebo to nestihne, rozšíří se pár milimetrů daleko a většina ho zůstane kolem žihadla. Potom otok nevzniká, vznikne kolem místa bodnutí pupenec a druhý den v místě bodnutí nějaký milimetr kubický hnisu.
U mně to funguje na přeskáčku či podle místa bodnutí jedno nebo druhé.

Mám včely v lokalitě, kde se nic nepěstuje, takže zádné postřiky v širokém okolí nehrozí. V místě vpichu se mi téměř vždy vytvoří cca 2 mm ložisko hnisu. Takže bych to spíš viděl na běžnou reakci imunitního systému.

Pojistné je 500,-/rok

Je to milion na škodu na zdraví a to stejné na majetek, ale spoluúčast netuším. Mrknu doma do smlouvy.

S tím postřikem něco bude!!! Moje zkušenost je takováto: pozdě odpoledne stříkali zemědělci pšenici, která byla za včelínem jen několik metrů daleko. Na druhý den, jako jindy, šly na rosu, která byla na pšenici-kapky na koncích listů a byly tak podrážděné, že útočily na cokoliv co se pohlo. Místo vpichu se zanítilo a vyhnisalo. Lékařka na to: měl jste si to vydensifikovat! Já se ptám jak, protože se sajrajt dostal do vpichu několi mm hluboko. A už nejsme kamarádi.

J.P.

Martin Černý (80.83.67.74) --- 30. 5. 2011
Re: napaden? v?elstvem (52513) (52529) (52530)
Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou včelami již existuje. Sjednával jsem si pojištění odpovědnosti a u Allianz a součástí tohoto pojištění je i pojištění škod způsobených včelami.
.........

To je zajímavý. Na jakou škodnou částku, jaká spoluučast, jaké je pojistné?..._gp_

Možná je to úplně jinak. Alergie musí být diagnostikována a léčena. Jsou lidé, kteří jsou ve strašném stresu jen když kolem nich něco pzobzučí. Mají z toho téměř mrtvici. Jakýkoliv hmyz, který má obranné útočné reflexy se chová tak jako pes. Projevíte strach, vypustíte do ovzduší strachové feromony a je zaděláno. Rafne Vás pes, který je na vodítku, hlídá děli a ještě nikdy nikoho nekousl. Zrovna tak se chová včela. Zabzučí, vypustíte strachové feromony-pro včelu, nebo psa super dráždidlo, začnete se chovat jako šílenec a je zle. Musíte začít napřed sami u sebe. Soused nemusí být až takový jak ho tady popisujete. Jednoduše, máte strach a uděláte cokoliv, aby bylo veselo, ikdyž Vás to bude stát majlant. Furianti už vymřeli-myslím. Já osobně před několika dny chytal roj o váze cca 5kg pouze v kraťasech a ani jedna mne nezobla. Jak již tady bylo řečeno-holky mají v tomto případě jiné starosti. I jiní tvorové při této příležitosti hážou všecho za hlavu i kdyby je to mělo stát život-včetně lidí. Přestaňte se bát, a uvidíte, že je to úplně jinak, myslete na své děti, jste jim vzorem-tady i tím strachem a chováním.

J.P.

No já jen že popisuješ praktickou obchodní politiku Evropské unie a to přes funkce a jejich výsledky.

Ještě bych dodal, že aby zalepili ti politbyra své zájmy, ustanovují zástěrky typu dalšího zvýšení obratu kšeftu a tím jsou Evropské dotace, kvůli nim státní zadlužování atp.. Spanělsko je nyní nařadě, už se tam cpou peníze, poněm Itálie, poněm ... A někde mezi tím i my. _gp_
........
R. Polášek (85.71.180.241) --- 30. 5. 2011
Re: Výkup medu... (52406) (52523) (52524) (52526)
"Radime neomlouval bych státní politiku. Nanejvýš když nani v celkovém pojetí tratí občan, potažmo stát._gp_ "

Já se nijak k státní politice nevyjadřuji.

...........
R. Polášek (85.71.180.241) --- 30. 5. 2011
Re: Výkup medu... (52406) (52523)

"To ani není LOBY. To je politika EU a tržní mechanismus, do kterého
nás uvrhli Klausovci a spol. A přitom stačilo, aby se v televizi místo
volnýho pohybu a práce ukázaly hlavně negativa tržních principů a
tržních bojů a tržní likvidace konkurence, před tým slavným referendem
o vstupu do EU. Možná by lidi více volili NE stejně jako já"

To není ani žádná Evropská Unie ani žádná medová LOBY.
To je prostě rozvoj a prudký propad cen globální světové dopravy. Například kdesi v jakési zprávě jsem zachytil, že lodní přeprava jednoho standartního kontejneru z Šanghaje do Amsterdamu stojí jenom 1200 nebo 1500 dolarů. Standartizovaný kontejner má objem 30 kubíků a může se do něho dát nějaká desítka tun nákladu.
Přeprava jednoho televizoru z Azie do Evropy stojí 10 dolarů, jednoho vysavače stojí jeden dolar a jedné láhve piva jeden cent.
Přeprava jednoho kila medu z Číny tak bude stát pár centů. Z Mexika či Argentiny ještě podstatně méně , protože cesta je kratší.
Současná lodní kapacita je přitom nějak 12 - 14 miliónů standartizovaných kontejnerů a za takové 2 - 3 roky, až se uvedou do provozu lodi objednané ještě před krizí, to bude 15 - 16 miliónů kontejnerů. Což celkem celosvětově dá takových 800 miliónů kontejnerů roční přepravní kapacity.
Evropský včelař je tedy na tom úplně stejně jako každý jiný evropský pracující, přímo soutěží cenou medu s každým včelařem kdekoliv na zeměkouli, který má v dosahu kontejnerový přístav.
Evropská Unie spíše tu konkurenci ještě brzdí, tím, že vyřazuje z dovozu levné nekvalitní medy. Ale obecně to vidím , že to bude čím dál horší, tahleta globální doprava se bude rozšiřovat do dalších světových oblastí a čím dál víc všelijakých výrobců a producentů čehokoliv včetně medu se tak zařadí do globální soutěže.

Ne nebyl, každý bod by musel Brusel vyjednat zvlášt jak to mají ostatní nečlenské státy. Snaha by byla obrácená. Unie má snahu aby žila z trhu ostatních. Fakticky by to znamenalo hranice jen volného pohybu, ale ne obchodu. Tam by fungovaly celní zony jako za stara. _gp_
...........
KaJi (212.77.163.102) --- 30. 5. 2011
Re: Výkup medu... (52406) (52523)
GP:
A přitom stačilo, aby se v televizi místo
volnýho pohybu a práce ukázaly hlavně negativa tržních principů a
tržních bojů a tržní likvidace konkurence, před tým slavným referendem
o vstupu do EU.
----------
a to si myslíš, že by bez vstupu do EU nebyl volný obchod?

"Mám podezření na jedny, poměrně běsnící, ale jinak je problém takovéhle včelstvo nalést, protože si nemyslím, že taková agresivita je přímo úměrná bodavosti při otevření.
Mám i pocit, protože s takovým napadáním na jaře jsem se setkával opakovaně na stanovišti na poli, že je to dáno nějakým postřikem. Agresívní jsou na jaře, pak to koncem května mizí. "

To je známá věc, že některé chemické postřiky dráždí včely. Jen vědět přesně jaké.
Já třeba mám ze zahrady na pole minimálně půl kilometru daleko, tak akorát na to, aby když je tam řepka, něco donesly a jinak se jich to netýkalo a včelky jsou právě do poloviny května jako beránci. Divočejší jsou potom později, jak jsou hodně silné a je horko.
Sousedi zřejmě taky příslušné divočící chemikálie nepoužívají.

No to bezpochyby.

"Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou včelami již existuje. Sjednával jsem si pojištění odpovědnosti a u Allianz a součástí tohoto pojištění je i pojištění škod způsobených včelami"

Jo, souhlas, běžné pojištění odpovědnosti mívá zahrnuty i škody způsobené zvířaty včetně včel. Já jsem spíš měl na mysli, že pokud kvůli změně v Občanském Zákoníku se spory o náhradu škody stanou podstatně častější, pojišťovny pravděpodobně vytvoří čistě jen pojištění týkající se včel.

Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou včelami již existuje. Sjednával jsem si pojištění odpovědnosti a u Allianz a součástí tohoto pojištění je i pojištění škod způsobených včelami.

Pro kozlíka pokud shání víčka:

http://www.trebonsky-med.cz/obchod/

GP:
A přitom stačilo, aby se v televizi místo
volnýho pohybu a práce ukázaly hlavně negativa tržních principů a
tržních bojů a tržní likvidace konkurence, před tým slavným referendem
o vstupu do EU.
----------
a to si myslíš, že by bez vstupu do EU nebyl volný obchod?
V případě ČR, která je ekonomicky přímo závislá na importu exportu - malá ekonomika která nebude nikdy osběstačná a nikdy nevytvoří pro tuzemské výrobce dostatečně velký trh i kdyby byly na hranicích pětimetrové ploty.

Český průmysl - tolik vychvalovaný a vzpmínaný- vyrostl za Rakouska Uherska - takové malé EU, kde měl možnost prodávat téměř bez omezení. V rámci Monarchie, mimo ní si už moc exportně nelízl.

Karel

Pepan:
Jediné co to chce je vlastně klidné chování. Ovšem chtít to po alergikovi je dost problematické.
----------

CO si budeme povídat, dát včely k sousedovo plotu je prasárna.

A o té bezpečné vzdálenosti je možné si myslet lecos, praxe je bohužel stále překvapující.

Já si posunul včely na stráň nad domem, dobrých 20m a asi 5m výškového převýšení. Myslel jsme po loňské dobré zkušenosti, že to takto bude v pohodě.

Stejně včera když jsem byl v klidu před domem na mě jedna vytrvale útočila. A to se už sklidnily, před dvěma měsíci to bylo neúnosné. Prostě napadaly a bodaly děti (i nás)když byly venku.
Mám podezření na jedny, poměrně běsnící, ale jinak je problém takovéhle včelstvo nalést, protože si nemyslím, že taková agresivita je přímo úměrná bodavosti při otevření.
Mám i pocit, protože s takovým napadáním na jaře jsem se setkával opakovaně na stanovišti na poli, že je to dáno nějakým postřikem. Agresívní jsou na jaře, pak to koncem května mizí.

Takže já jsem k teoriím o tom, že existují jen hodné včely a nekvalifikovaní a hysteričtí sousedi nevčelaři poměrně skeptický, člověk může dostat žihadlo i bez ohánění a bez šlápnutí na včelu.

Karel

"Radime neomlouval bych státní politiku. Nanejvýš když nani v celkovém pojetí tratí občan, potažmo stát._gp_ "

Já se nijak k státní politice nevyjadřuji. Já jenom popisuji současný globální stav a současný směr vývoje.
S tím směrem vývoje náš stát může nesouhlasit, může proti němu protestovat, ale to je tak asi všechno, co proti tomu může dělat, jak praví klasik.
Jen o trošičku lépe je na tom EU.
Maximálně z toho může stát těžit tím, že podpoří jednak výrobu něčeho potřebného pro tuto dopravu a že tuto dopravu podpoří stavbami překladišť a další infrastruktury. Což se neděje.

"Jediné co to chce je vlastně klidné chování. Ovšem chtít to po alergikovi je dost problematické. Ovšem chtít to po někom kdo s nich má panyckou hrůzu je úplně nemožné. takový člověk se v mžiku promění ve větrný mlýn a to následně vyvolá útok. Takový případ jaký popisujete vyžaduje jen v klidu z toho mraku odejít kousek dál a bude to bez toho jediného bodnutí."

Fakt, že když jde nevčelař společně se včelařem třeba podívat se ke včelám, tak nevčelař zhusta velice rychle dostane žihadlo a mizí, zatímco včelař může stát vedle úlů dlouhé minuty nebo pořád a koukat na včely a žihadlo žádné. Jestli to bude něco s tím klidným chováním nebo s tím, že včelař je po předchozích žihadlech "cítit" včelami a další včely ho tak napadají mnohem méně nebo tím, že včelař umí s předstihem nějaké minuty rozpoznat přípravu poletujících včel na útok a dřív, než dostane žihadlo , prostě ustoupí o kousek nebo úplně odejde....

Co se týká nového Občanského Zákoníku, je to jen návrh, může se ještě změnit a pokud vláda přece jen padne, může dokonce úplně padnout i ten Zákoník.
Jinak to ale vypadá, že zřejmě v souladu s "rozvinutějšími západními" zeměmi to skutečně bude více směřovat k většímu nahrazování škod včelařem a potom to bude směřovat k vypracovávání nějakého pojištění speciálně pro včelaře. Podobného, jako třeba dnes mají povinně myslivci. Pojištění náhrady škody plus možná doplněné pojištěním právní ochrany.
Zdalipak se toho ujme ČSV nebo to spadne na soukromé pojišťovny?

Jediné co to chce je vlastně klidné chování. Ovšem chtít to po alergikovi je dost problematické. Ovšem chtít to po někom kdo s nich má panyckou hrůzu je úplně nemožné. takový člověk se v mžiku promění ve větrný mlýn a to následně vyvolá útok. Takový případ jaký popisujete vyžaduje jen v klidu z toho mraku odejít kousek dál a bude to bez toho jediného bodnutí.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Renata Kon <renymaty/=/quick.cz>
> Předmět: napaden? v?elstvem
> Datum: 29.5.2011 16:02:41
> ----------------------------------------
> Dobrý den, včely souseda opakovaně při rojeni?? (nevím co to přesně odborně
> dělají- zkrátka jich ohromné množství vyletí z úlu vytvoří oblak,který
> nekontrolovaně letí) napadli manžela,který v té době pobýval na naší
> zahradě.Přes naše prosby soused přemístil úly do těsného sousedství naší
> zahrady. Vnučka i zeť nají silnou alergii na včelí bodnutí. Kdyby se
> připletli do takového mraku,tak je asi nezachrání ani rychle podané
> antihistaminikum.Klidné včely nám nevadí, ale soused zjevně neví nic o
> jejich chování (začíná). Existuji nějaké rostliny, které včely budou
> odpuzovat (mají proti sobě pole, takže by si snad vybraly výlet tam??).Co
> jiného lze s tímto problémem dělat, když dohoda se sousedem není možná.
> Děkuji za radu. Renata Konopásková
>
>
>

Honza Zátka (e-mailem) --- 30. 5. 2011
Re: napaden? v?elstvem - Novy Obcansky zakonik!!!! (52513) (52522) (52525)
Pokud si dobře pamatuji, tak včelař vlastní včelstvo, ale vylétlá včela z úlu už jeho není - nejde dokázat, že ta včela je zrovinka ta včela z jeho úlu. Takže náhradu škody za co? Že někde létá nějaký cizí hmyz?

...........
Ale od toho jsou soudní znalci a posudky. A vnich se o včelce bez žihadla moc nepíše. Znalec dokumentuje, soudce soudí._gp_

Pokud si dobře pamatuji, tak včelař vlastní včelstvo, ale vylétlá včela z úlu už jeho není - nejde dokázat, že ta včela je zrovinka ta včela z jeho úlu. Takže náhradu škody za co? Že někde létá nějaký cizí hmyz?

------------ Původní zpráva ------------
Od: gp <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: napaden? v?elstvem - Novy Obcansky zakonik!!!!
Datum: 30.5.2011 02:08:39
----------------------------------------
R.Polašek:Ostatní je bohužel v první řadě věc dohody s tím včelařem.
........
Po uvedeni v platnosti nového Občanského zákoníku (OZ) to bude jen přáním
včelaře a pohádkou na dobrou noc, aneb jak se měl včelař kdysi dávno. On
totiž nový OZ nezná termín míra únosná nebo obtěžování! On zná jen náhradu
škody způsobenou zvířetem, kterého někdo vlastní.

Radime neomlouval bych státní politiku. Nanejvýš když nani v celkovém pojetí tratí občan, potažmo stát._gp_


...........
R. Polášek (85.71.180.241) --- 30. 5. 2011
Re: Výkup medu... (52406) (52523)

"To ani není LOBY. To je politika EU a tržní mechanismus, do kterého
nás uvrhli Klausovci a spol. A přitom stačilo, aby se v televizi místo
volnýho pohybu a práce ukázaly hlavně negativa tržních principů a
tržních bojů a tržní likvidace konkurence, před tým slavným referendem
o vstupu do EU. Možná by lidi více volili NE stejně jako já"

To není ani žádná Evropská Unie ani žádná medová LOBY.
To je prostě rozvoj a prudký propad cen globální světové dopravy. Například kdesi v jakési zprávě jsem zachytil, že lodní přeprava jednoho standartního kontejneru z Šanghaje do Amsterdamu stojí jenom 1200 nebo 1500 dolarů. Standartizovaný kontejner má objem 30 kubíků a může se do něho dát nějaká desítka tun nákladu.
Přeprava jednoho televizoru z Azie do Evropy stojí 10 dolarů, jednoho vysavače stojí jeden dolar a jedné láhve piva jeden cent.
Přeprava jednoho kila medu z Číny tak bude stát pár centů. Z Mexika či Argentiny ještě podstatně méně , protože cesta je kratší.
Současná lodní kapacita je přitom nějak 12 - 14 miliónů standartizovaných kontejnerů a za takové 2 - 3 roky, až se uvedou do provozu lodi objednané ještě před krizí, to bude 15 - 16 miliónů kontejnerů. Což celkem celosvětově dá takových 800 miliónů kontejnerů roční přepravní kapacity.
Evropský včelař je tedy na tom úplně stejně jako každý jiný evropský pracující, přímo soutěží cenou medu s každým včelařem kdekoliv na zeměkouli, který má v dosahu kontejnerový přístav.
Evropská Unie spíše tu konkurenci ještě brzdí, tím, že vyřazuje z dovozu levné nekvalitní medy. Ale obecně to vidím , že to bude čím dál horší, tahleta globální doprava se bude rozšiřovat do dalších světových oblastí a čím dál víc všelijakých výrobců a producentů čehokoliv včetně medu se tak zařadí do globální soutěže.

R.Polašek:Ostatní je bohužel v první řadě věc dohody s tím včelařem.
.........
Po uvedeni v platnosti nového Občanského zákoníku (OZ) to bude jen přáním včelaře a pohádkou na dobrou noc, aneb jak se měl včelař kdysi dávno. On totiž nový OZ nezná termín míra únosná nebo obtěžování! On zná jen náhradu škody způsobenou zvířetem, kterého někdo vlastní.

"To ani není LOBY. To je politika EU a tržní mechanismus, do kterého
nás uvrhli Klausovci a spol. A přitom stačilo, aby se v televizi místo
volnýho pohybu a práce ukázaly hlavně negativa tržních principů a
tržních bojů a tržní likvidace konkurence, před tým slavným referendem
o vstupu do EU. Možná by lidi více volili NE stejně jako já"

To není ani žádná Evropská Unie ani žádná medová LOBY.
To je prostě rozvoj a prudký propad cen globální světové dopravy. Například kdesi v jakési zprávě jsem zachytil, že lodní přeprava jednoho standartního kontejneru z Šanghaje do Amsterdamu stojí jenom 1200 nebo 1500 dolarů. Standartizovaný kontejner má objem 30 kubíků a může se do něho dát nějaká desítka tun nákladu.
Přeprava jednoho televizoru z Azie do Evropy stojí 10 dolarů, jednoho vysavače stojí jeden dolar a jedné láhve piva jeden cent.
Přeprava jednoho kila medu z Číny tak bude stát pár centů. Z Mexika či Argentiny ještě podstatně méně , protože cesta je kratší.
Současná lodní kapacita je přitom nějak 12 - 14 miliónů standartizovaných kontejnerů a za takové 2 - 3 roky, až se uvedou do provozu lodi objednané ještě před krizí, to bude 15 - 16 miliónů kontejnerů. Což celkem celosvětově dá takových 800 miliónů kontejnerů roční přepravní kapacity.
Evropský včelař je tedy na tom úplně stejně jako každý jiný evropský pracující, přímo soutěží cenou medu s každým včelařem kdekoliv na zeměkouli, který má v dosahu kontejnerový přístav.
Evropská Unie spíše tu konkurenci ještě brzdí, tím, že vyřazuje z dovozu levné nekvalitní medy. Ale obecně to vidím , že to bude čím dál horší, tahleta globální doprava se bude rozšiřovat do dalších světových oblastí a čím dál víc všelijakých výrobců a producentů čehokoliv včetně medu se tak zařadí do globální soutěže.

To ani není LOBY. To je politika EU a tržní mechanismus, do kterého
nás uvrhli Klausovci a spol. A přitom stačilo, aby se v televizi místo
volnýho pohybu a práce ukázaly hlavně negativa tržních principů a
tržních bojů a tržní likvidace konkurence, před tým slavným referendem
o vstupu do EU. Možná by lidi více volili NE stejně jako já. Ale
stejnak je to jen dohad a prý to bylo zmanipulovaný. Takže je to teď
jedno. Republika je prodaná, zlato je pryč, tak stačí, když páni co to
tu koupily dojdou a zavedou konečně tu robotu ať se ti mladí co nic
neumí konečně zapracují a měli důvod poděkovat svým předkům. _gp_

2011/5/25 <jemozno/=/seznam.cz>:

> Amen pravím Vám (může být ještě hůře,třeba se na to pomalu připravit),kdepak mor,ale medná LOBY nás mnohé připraví o naše včely,protože Argentina,Čína,Asie  jsou přece oproti nám tak obrovské a také obrovský je jejich byznys.
> Jak to vše hodláte sami pro sebe řešit? Mít jenom troje - patery včely,potom můžete být vysmátí a těchto včelařů zde na konferenci je převážná většina,jako by se jich to netýkalo a vpravdě ani netýká,jenže v budoucnu určitě také bude...
>



--
  ___
 / __| _  _
| (_ || || |
 \___|\___/
 ____
|  _ \ __ _
| |_) / _\ |
|  _ /\__/_|
|_|

"Dobrý den, včely souseda opakovaně při rojeni?? (nevím co to přesně odborně dělají- zkrátka jich ohromné množství vyletí z úlu vytvoří oblak,který nekontrolovaně letí) napadli manžela,který v té době pobýval na naší zahradě.Přes naše prosby soused přemístil úly do těsného sousedství naší zahrady. Vnučka i zeť nají silnou alergii na včelí bodnutí. Kdyby se připletli do takového mraku,tak je asi nezachrání ani rychle podané antihistaminikum.Klidné včely nám nevadí, ale soused zjevně neví nic o jejich chování (začíná). Existuji nějaké rostliny, které včely budou odpuzovat (mají proti sobě pole, takže by si snad vybraly výlet tam??).Co jiného lze s tímto problémem dělat, když dohoda se sousedem není možná. Děkuji za radu. Renata Konopásková"

Rojení znamená, že jich z úlu vyletí takových 10 - 20 tisíc, po nějaké čtvrthodině poletování najdou nějakou vhodnou větev, tam postupně usednou a po cca 2 hodinách, když jejich pátračky najdou vhodnou dutinu, se zvednou a odletí do nového působiště a na místě je včeluprázdno. Člověka při tom napadnout můžou, pokud to nejsou zrovna mírné včely.... pokud to je za většího horka a dusna, před bouřkou, za většího větru.... pokud ten člověk nějak vkročí dovnitř okruhu hustěji poletujících včel a divně se chová, ohání se po poletujících včelách nebo včelám nějak smrdí....
Určit, kde sednou, je obtížné, u stanovišť, kde se častěji rojí, roje často mají své oblíbené větve, které předchozí roj ovoní na několik týdnů a kde sedne i další roj.
Pokud se tedy usadí roj od souseda na vaší zahradě, je nejlepší ty cca 3 hodinky tam prostě nechodit nebo rovnou zavolat souseda, ať si roj vezme, má na to právo.
Jako jediné použitelné opatření je potom dobré tu větev, kde roj sedl, natřít nějakým smradlavým prostředkem, benzínem, petrolejem... Několik dnů po odletu roje tam bude létat kolem té větve pár včel, která přiláká vůně roje, ale útočné by být neměly.
Ostatní je bohužel v první řadě věc dohody s tím včelařem.
Umístění ulů není nijak žádnými předpisy upravováno. Obecně platí pravidlo, že včely útočí téměř vždy, pokud člověk stojí v dráze výletu včel z česna úlu. Takže v první řadě musí být výlet včel z česna takovým směrem, kde ke kolizi s lidmi nedochází. Buď do volného prostoru nebo na pozemek vlastníka včel nebo v krajním případě je nutné nějakou překážkou zvednout let včel do výšky dvou a více metrů.
Potom včely zřídka, za předpokladu nepříznivého počasí, horka , dusna před bouřkou napadají člověka v okruhu několika metrů všemi směry kolem svých úlů, pokud jsou ty úly v přímé viditelnosti. Podobně ovšem napadají včely všechno kolem úlu, pokud je včelař neodborným zásahem rozzuří. A to mohou potom dělat i včely zaručeně šlechtěné na mírnost, rozzuření trvá včelaři jen o něco déle.
Z tohoto důvodu je vhodné, aby úly se včelami byly od cizího pozemku aspoň 5 - 8 metrů daleko. Nebo mohou být blíž, ale potom úly musí být od cizího pozemku vizuálně odděleny třeba neprůhlednou řadou z keřů a podobnou překážkou.
Pokud se vám povede tohle s tím včelařem dohodnout, udělala jste základní věci nutné k zamezení pravidelného napadání včelami na vaší zahradě.

Dne Sunday 29 of May 2011 19:57:06 kozlík napsal(a):
> Chlapi , na jaké www. najdu katalog víček TECHNOCAP , dříve Obal Rozkoš ?

http://www.tecnocapclosures.com/default.php





S pozdravem

Jan Cervenka

cena medu

Chlapi , na jaké www. najdu katalog víček TECHNOCAP , dříve Obal Rozkoš ?

To je zajímavé. Rojící se včely totiž sice působí hrůzostrašně, ale jde o
jejich způsob rozmnožování celých včelstev a mají "myšlenky" na všechno
možné, ale na bodání ne. Jsou ovšem - jako konečně u všeho - výjimky.
Například je rozdráždí kůň svým pachem, nebo když je někdo dráždí už po
usazení na větev, nebo se po nich ohání...
S pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Renata Kon
Sent: Sunday, May 29, 2011 4:01 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: napadení včelstvem

Dobrý den, včely souseda opakovaně při rojeni?? (nevím co to přesně odborně
dělají- zkrátka jich ohromné množství vyletí z úlu vytvoří oblak,který
nekontrolovaně letí) napadli manžela,který v té době pobýval na naší
zahradě.Přes naše prosby soused přemístil úly do těsného sousedství naší
zahrady. Vnučka i zeť nají silnou alergii na včelí bodnutí. Kdyby se
připletli do takového mraku,tak je asi nezachrání ani rychle podané
antihistaminikum.Klidné včely nám nevadí, ale soused zjevně neví nic o
jejich chování (začíná). Existuji nějaké rostliny, které včely budou
odpuzovat (mají proti sobě pole, takže by si snad vybraly výlet tam??).Co
jiného lze s tímto problémem dělat, když dohoda se sousedem není možná.
Děkuji za radu. Renata Konopásková

A urcite ho ty vcely napadly? Dostal nejaka zihadla?

2011/5/29 Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>

> Nějaký ten pátek už chovám a nedovedu si představit to co tu popisujete.
> Včelstva mám na zahradě u baráku a prakticky o nich nevím. Může mít
> agresivnější všelstvo, nebo je teď při medobraní značně rozzuřil (což u
> začátečníka není nic neobvyklého) a bude trvat nějaký čas než se zase
> uklidní. Nicméně je to podchyceno § 127 občanského zákoníku, když to řeknu
> jednoduše, tak nikdo nesmí své okolí nadmíru obtěžovat a to čímkoli, ať už
> se jedná o včely nebo třeba zápach, prach atd. Je to o domluvě, případně si
> můžete stěžovat na obecním úřadě, ale pokud nebude soused chtít, tak s tím
> stejně nikdo nic nezmůže. Řekl bych, že je lepší než udávání rozumná dohoda
> posunutí včel, třeba na druhou stranu pozemku, ale ne vždy to jde, případně
> se při diskusi ohánějte tím § 127. Dobré řešení je rákosová rohož nebo
> rašlový úplet na plot (2-3m vysoký), včely pak létají nad touto hranicí.
>
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Renata Kon <renymaty/=/quick.cz>
> Předmět: napaden? v?elstvem
> Datum: 29.5.2011 16:02:41
> ----------------------------------------
> Dobrý den, včely souseda opakovaně při rojeni?? (nevím co to přesně odborně
> dělají- zkrátka jich ohromné množství vyletí z úlu vytvoří oblak,který
> nekontrolovaně letí) napadli manžela,který v té době pobýval na naší
> zahradě.Přes naše prosby soused přemístil úly do těsného sousedství naší
> zahrady. Vnučka i zeť nají silnou alergii na včelí bodnutí. Kdyby se
> připletli do takového mraku,tak je asi nezachrání ani rychle podané
> antihistaminikum.Klidné včely nám nevadí, ale soused zjevně neví nic o
> jejich chování (začíná). Existuji nějaké rostliny, které včely budou
> odpuzovat (mají proti sobě pole, takže by si snad vybraly výlet tam??).Co
> jiného lze s tímto problémem dělat, když dohoda se sousedem není možná.
> Děkuji za radu. Renata Konopásková
>
>
>

Dobrý den vážení přátelé včelaři,
kolik kyseliny citronové se dává do 50 l medoviny.
Díky za radu.
----------------------------------------------------------------------------------------
Podle toho kolik je tam cukru resp. medu. 5 - 10g. Rozhodně nepřehánět. Při 20kg medu bych dal 6g.

Dobrý den vážení přátelé včelaři,
kolik kyseliny citronové se dává do 50 l medoviny.
Díky za radu.

Nějaký ten pátek už chovám a nedovedu si představit to co tu popisujete. Včelstva mám na zahradě u baráku a prakticky o nich nevím. Může mít agresivnější všelstvo, nebo je teď při medobraní značně rozzuřil (což u začátečníka není nic neobvyklého) a bude trvat nějaký čas než se zase uklidní. Nicméně je to podchyceno § 127 občanského zákoníku, když to řeknu jednoduše, tak nikdo nesmí své okolí nadmíru obtěžovat a to čímkoli, ať už se jedná o včely nebo třeba zápach, prach atd. Je to o domluvě, případně si můžete stěžovat na obecním úřadě, ale pokud nebude soused chtít, tak s tím stejně nikdo nic nezmůže. Řekl bych, že je lepší než udávání rozumná dohoda posunutí včel, třeba na druhou stranu pozemku, ale ne vždy to jde, případně se při diskusi ohánějte tím § 127. Dobré řešení je rákosová rohož nebo rašlový úplet na plot (2-3m vysoký), včely pak létají nad touto hranicí.

------------ Původní zpráva ------------
Od: Renata Kon <renymaty/=/quick.cz>
Předmět: napaden? v?elstvem
Datum: 29.5.2011 16:02:41
----------------------------------------
Dobrý den, včely souseda opakovaně při rojeni?? (nevím co to přesně odborně
dělají- zkrátka jich ohromné množství vyletí z úlu vytvoří oblak,který
nekontrolovaně letí) napadli manžela,který v té době pobýval na naší
zahradě.Přes naše prosby soused přemístil úly do těsného sousedství naší
zahrady. Vnučka i zeť nají silnou alergii na včelí bodnutí. Kdyby se
připletli do takového mraku,tak je asi nezachrání ani rychle podané
antihistaminikum.Klidné včely nám nevadí, ale soused zjevně neví nic o
jejich chování (začíná). Existuji nějaké rostliny, které včely budou
odpuzovat (mají proti sobě pole, takže by si snad vybraly výlet tam??).Co
jiného lze s tímto problémem dělat, když dohoda se sousedem není možná.
Děkuji za radu. Renata Konopásková

Dobrý den, včely souseda opakovaně při rojeni?? (nevím co to přesně odborně dělají- zkrátka jich ohromné množství vyletí z úlu vytvoří oblak,který nekontrolovaně letí) napadli manžela,který v té době pobýval na naší zahradě.Přes naše prosby soused přemístil úly do těsného sousedství naší zahrady. Vnučka i zeť nají silnou alergii na včelí bodnutí. Kdyby se připletli do takového mraku,tak je asi nezachrání ani rychle podané antihistaminikum.Klidné včely nám nevadí, ale soused zjevně neví nic o jejich chování (začíná). Existuji nějaké rostliny, které včely budou odpuzovat (mají proti sobě pole, takže by si snad vybraly výlet tam??).Co jiného lze s tímto problémem dělat, když dohoda se sousedem není možná. Děkuji za radu. Renata Konopásková

Tady u nás, severní Morava severní předhůří Beskyd jsou zrovna v plném květu akáty.
Připadá mi ale, že letos trochu smrdí, včera, jak jsem šel kolem, mně to živě připomnělo zápach nových tenisek za socialismu. Ale možná to bylo deštěm.

Tleskám,tomu říkám správná úvaha!!!!!Jsem stejného názoru od samého začátku
a medu není nikdy dost.Tim,že zbývá se můžeme pustit třeba do výroby
medoviny či medového piva.
Vše jen dobré a ať nám bzučí

J.M.
----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 27, 2011 8:54 AM
Subject: Leton? sklize?


> To co někteří předvádějí se dá hodnotit jako délání účtu bez hostinského.
> Co se letošních výnosů týče, vůbec nic nevíme. Pravdou je, že první
> sklizeň
> byla dobrá. Byla li ale poslední, tak by výnos za sezonu nijak neoslnil.
> Nad námi je teď nějaký sopečný prach jako loni a pak celý červen propršel.
> To, že vloni se přes neustálé smyvy medovice stále tvořila a zachránil nás
> víc než exelentně sušší červenec byl malý zázrak a jak je známo zázraky se
> pravidelně neopakují.Takže jestli někdo dnes ví, že bude medu neprodejné
> množství tak je to akorát nesvéprávný žvanil, který ví prdlajs.Musíme si
> tedy počkat. Myslím že na kalkulaci všeho je nejlépe od 1/2 září. Med se
> ve
> skladě snedno sečte, průměrné výnosy lehce spočítají a je jasné jak
> úspěšní
> jsme byli v přípravě na další sezonu./ Léčení, vylepšování problémových
> včelstev, chov matek atd. atd. Stejnou chybou by ale bylo na špičkové
> výnosy se nepřipravit!! Je daleko milejší řešit problémy s ohromným
> množstvím medu než s prázdným skladem! Zdraví R. Stonjek.
>

Sedím před včelínem, popíjím pivo nebo pito a koukám na let včel.
Staré létavky jsou na konci svých sil a protože i já jsem starý dědek mám pocity těžko popsatelné.
Létavky , staré báby mají co dělat aby se trefily, padají pod česna a nemohou se zvednout těch 50cm. je to jejich konec, osud. Združují se na zemi.

To je jen předehra ne situace o které se chci bavit. Je to jasné konec je vždy těžký.

Na pvc před úly se hromadí bezletné létavky ( staré šedivé včely) a najednou
se mezi nimi objeví létající létavka a ........ bud nabízí nebo žádá o nektar. oblétá staré včely a žádá o nektar.

J.B.

Sedím před včelínem, popíjím pivo nebo pito a koukám na let včel.
Staré létavky jsou na konci svých sil a protože i já jsem starý dědek mám pocity těžko popsatelné.
Létavky , staré báby mají co dělat aby se trefily, padají pod česna a nemohou se zvednout těch 50cm. je to jejich konec, osud. Združují se na zemi.

To je jen předehra ne situace o které se chci bavit. Je to jasné konec je vždy těžký.

Na pvc před úly se hromadí bezletné létavky ( staré šedivé včely) a najednou
se mezi nimi objeví létající létavka a ........ bud nabízí nebo žádá o nektar. oblétá staré včely a žádá o nektar.

J.B.

Já krmim na podzim směsí 2:1. Sice se to špatněji rozpouští, ale alespoň mi pak nekape z úlů voda :o). No a to, že na přeměnu včelky musí vydat dost energie, to je sice pravda, ale krmením se včelstvo podněcuje a matka začne více klást, takže "opotřebené" včelky se vlastně nahradí novými.Hlavní ale je asi mít nahoře otevřené očko, aby se vlhkost dostala z úlu.

No pokud se kumulují v díle zárodky nemocí, tak je přeci vhodné dílo obnovovat. Jen kvůli funkci na podílu lepší fermentace nemusím mít v úlu hnojiště._gp_

..........
Paprna Paprna (e-mailem) --- 28. 5. 2011
Re: (52400) (52403) (52404) (52405) (52409) (52411) (52413) (52416) (52440) (52441) (52443) (52452) (52463) (52466) (52467) (52469) (52472) (52476) (52485) (52489) (52493) (52497) (52500) (52502) (52503)
Zajimave, ono to neni svetle, panenske dilo az tak vhodne jak se prosazuje?

2011/5/28 gp

> Málokdo si uvědomuje, že včelí zásoby jsou vlastně siláží, kterou si včely
> teprve předchystávají.
>
> Při výrobě medu a letem za snůškou v článku od p. Ptáčka je také další
> zajímavá informace, a to ta, že po předání potravy v úlu a před odletem pro
> další přínos, dělnice nasaje hotovou potravu. To by znamenalo to, že vodu
> může odpařovat, ale za ČESLO - PRAVÉ ÚSTA VČELY, tu ředinu zpravidla
> nepouští. Pokud ano, opotřebovává ji to.
>
> Pro jídlo včela upřednostňuje potravu po fermentaci. Proto je jedno jaký
> roztok se použije, protože fermentaci zajišťuje nejen včela svým
> přečerpáváním a dodáváním enzymů, ale na fermentaci se podílí i včelí
> plást, pyl, vlhkost a teplota, ...
>
> Takže výsledek výroby včelích zásob může být i v neprospěch podávaného již
> invertovaného cukru, protože třeba za vyší vlhkosti včela musí svou prací
> více odpařovat.
> ---
> Obyčejný pokus kdy invertujeme:
> Pokud se do tmavého, čestvě vytočeného plástu nastříká roztok sacharozy s
> vodou, za určité správné teploty a vlhkosti se nejen tento roztok za určitý
> čas invertuje, ale navíc i odpaří v med. A to bez jakkékoli účasti dělnice
> a její práce.
>
> Proč k tomu dojde? Inverze proběhla proto, protože jak tmavý včelí plást,
> tak i zbytek medu po odstředění, obsahuje určité množství enzymů a kyselin
> podporujících inverzi. Proč se odpaří? Protože včelí buňky a jejich plocha
> a kapilární funkce té plochy včelí buňky takové samovolné odpaření
> nadbytečné za příznivých okolností umožňuje.
> _gp_
> ........
> a.turčáni: Odvtedy sa riadim touto stratégiou a včelám podávam cukrový
> roztok 1:1, kryštálový cukor rozpúšťam vo vode 60°C teplej a podávam asi
> 30-35°C. Nikdy som nemal problém s upracovaním včiel sa prebytočnou vodou,
> dôležité je koľko musia štiepiť sacharózy, včely dobre zimujú a nikdy som
> nezbadal vysokú upracovanosť na zimných včelách.
>

"Ono u krmení platí jednoduchá zásada, čím větší objem (nižší % cukru) tím větší zátěž na zpracování a ztráty jsou větší, jak na straně krmiva tak na straně včel.Protože všechno něco stojí."

Není pravda. Když je roztok cukru příliš hustý, včelky zvenku přinášejí vodu, aby ho zředily a mohly ho zpracovat. A na to nějaký cukr spotřebují. To už se ale dávno vyzkoumalo, snad někdy v 50 letech. Přesnou optimální koncentraci nevím, ostatně asi bude kolísat podle toho, jestli venku je sucho a teplo nebo naopak deštivo, mokro a chladno. Měla by se pohybovat někde mezi roztokem cukru a vody 1:1 a 3:2 . Pokud se včelám dá příliš hustý roztok nebo dokonce jen ovlhčený cukr, potom je pozorovatelné, že včelky více nalétávají na napajedlo a přinášejí víc vody do úlů.

Zajimave, ono to neni svetle, panenske dilo az tak vhodne jak se prosazuje?

2011/5/28 gp <e-mail/=/nezadan>

> Málokdo si uvědomuje, že včelí zásoby jsou vlastně siláží, kterou si včely
> teprve předchystávají.
>
> Při výrobě medu a letem za snůškou v článku od p. Ptáčka je také další
> zajímavá informace, a to ta, že po předání potravy v úlu a před odletem pro
> další přínos, dělnice nasaje hotovou potravu. To by znamenalo to, že vodu
> může odpařovat, ale za ČESLO - PRAVÉ ÚSTA VČELY, tu ředinu zpravidla
> nepouští. Pokud ano, opotřebovává ji to.
>
> Pro jídlo včela upřednostňuje potravu po fermentaci. Proto je jedno jaký
> roztok se použije, protože fermentaci zajišťuje nejen včela svým
> přečerpáváním a dodáváním enzymů, ale na fermentaci se podílí i včelí
> plást, pyl, vlhkost a teplota, ...
>
> Takže výsledek výroby včelích zásob může být i v neprospěch podávaného již
> invertovaného cukru, protože třeba za vyší vlhkosti včela musí svou prací
> více odpařovat.
> ---
> Obyčejný pokus kdy invertujeme:
> Pokud se do tmavého, čestvě vytočeného plástu nastříká roztok sacharozy s
> vodou, za určité správné teploty a vlhkosti se nejen tento roztok za určitý
> čas invertuje, ale navíc i odpaří v med. A to bez jakkékoli účasti dělnice
> a její práce.
>
> Proč k tomu dojde? Inverze proběhla proto, protože jak tmavý včelí plást,
> tak i zbytek medu po odstředění, obsahuje určité množství enzymů a kyselin
> podporujících inverzi. Proč se odpaří? Protože včelí buňky a jejich plocha
> a kapilární funkce té plochy včelí buňky takové samovolné odpaření
> nadbytečné za příznivých okolností umožňuje.
> _gp_
> ........
> a.turčáni: Odvtedy sa riadim touto stratégiou a včelám podávam cukrový
> roztok 1:1, kryštálový cukor rozpúšťam vo vode 60°C teplej a podávam asi
> 30-35°C. Nikdy som nemal problém s upracovaním včiel sa prebytočnou vodou,
> dôležité je koľko musia štiepiť sacharózy, včely dobre zimujú a nikdy som
> nezbadal vysokú upracovanosť na zimných včelách.
>

Co když to navýšení byly jen oddělky a roje, aby fištróni získali co nejvíce na dotacích a na jaře je jako údajné slabochy spojili, aby údajně měli silná včelstva.

J.P.

Málokdo si uvědomuje, že včelí zásoby jsou vlastně siláží, kterou si včely teprve předchystávají.

Při výrobě medu a letem za snůškou v článku od p. Ptáčka je také další zajímavá informace, a to ta, že po předání potravy v úlu a před odletem pro další přínos, dělnice nasaje hotovou potravu. To by znamenalo to, že vodu může odpařovat, ale za ČESLO - PRAVÉ ÚSTA VČELY, tu ředinu zpravidla nepouští. Pokud ano, opotřebovává ji to.

Pro jídlo včela upřednostňuje potravu po fermentaci. Proto je jedno jaký roztok se použije, protože fermentaci zajišťuje nejen včela svým přečerpáváním a dodáváním enzymů, ale na fermentaci se podílí i včelí plást, pyl, vlhkost a teplota, ...

Takže výsledek výroby včelích zásob může být i v neprospěch podávaného již invertovaného cukru, protože třeba za vyší vlhkosti včela musí svou prací více odpařovat.
---
Obyčejný pokus kdy invertujeme:
Pokud se do tmavého, čestvě vytočeného plástu nastříká roztok sacharozy s vodou, za určité správné teploty a vlhkosti se nejen tento roztok za určitý čas invertuje, ale navíc i odpaří v med. A to bez jakkékoli účasti dělnice a její práce.

Proč k tomu dojde? Inverze proběhla proto, protože jak tmavý včelí plást, tak i zbytek medu po odstředění, obsahuje určité množství enzymů a kyselin podporujících inverzi. Proč se odpaří? Protože včelí buňky a jejich plocha a kapilární funkce té plochy včelí buňky takové samovolné odpaření nadbytečné za příznivých okolností umožňuje.
_gp_
.........
a.turčáni: Odvtedy sa riadim touto stratégiou a včelám podávam cukrový roztok 1:1, kryštálový cukor rozpúšťam vo vode 60°C teplej a podávam asi 30-35°C. Nikdy som nemal problém s upracovaním včiel sa prebytočnou vodou, dôležité je koľko musia štiepiť sacharózy, včely dobre zimujú a nikdy som nezbadal vysokú upracovanosť na zimných včelách.

Pridám aj ja niečo z mojich skúseností,ako to tak sledujem každý máte-máme svojho "boha".
- hustota cukrového roztoku by sa mala posudzovať a porovnávať s hustotou prírodného nektáru, ktorý včela zbiera v kvetoch. Tá nie je nikdy vyššia ako 50%-ná, dokonca včely zbierajú aj nektár s oveľa nižším obsahom cukrov, podľa všetkého takýto nektár pri lete do úľa zahusťuje a prebytočnej vody sa zbavuje.

Tak prečo nasilu pchať včelám cukrový roztok s tak vysokou koncentráciou. Túto dilemu som si vyriešil už dávno, včelám zásadne podávam roztok 1:1, zásoby sú vždy odobrané aj vo väčšom množstve a podávam im ich v hociktorú dennú hodinu. Niečo také ako slovo rabovka nepoznám. Musíme síce dať včelám viac roztoku, ale včely s tým nikdy nemali problém, vodu včely odparia a prispieva k tomu i teplý vzduch.

Už je ti niekoľko desaťročí, čo som robil pokusy so stratami cukru pri dvoch spôsoboch podávania:
najhoršie dopadlo podávanie v presakovacích kŕmidlách (Cukor zaliaty studenou vodou), teplý cukrový roztok v 4-5 litrových dávkach.
Poznal som množstvo podaného cukru pri prvom spôsobe pomer 3:2, v druhom 1:1, krmivo som vážil pred podaním a 3 dni po skončení, kedy sa odparovanie vody skončilo na hodnote cca 18%.
Pri prvom včely uložili do plástov cca 0,75-0,80kg zásob vrátane vody, pri druhom spôsobe to bo 0,9 kg strata na 1 kg rafinovaného cukru. A tá váha bola i s 18 % vody! To sú hodnoty, porovnateľné s hodnotami G.Pazderku

Odvtedy sa riadim touto stratégiou a včelám podávam cukrový roztok 1:1, kryštálový cukor rozpúšťam vo vode 60°C teplej a podávam asi 30-35°C. Nikdy som nemal problém s upracovaním včiel sa prebytočnou vodou, dôležité je koľko musia štiepiť sacharózy, včely dobre zimujú a nikdy som nezbadal vysokú upracovanosť na zimných včelách.

V r. 1972 som vyskúšal podávať invert dodávaný vtedajším cukrovarom v Trnave a doteraz nemôžem na to zabudnúť, vysoký obsah HMF a kryštalizácie invertu v plástoch, zdecimovala moju včelnicu.

Já to psal z pohledu výpočtu, aby to bylo jasné. Ne že to tak vyrábím... Ale prostě z 1kg cukru včely uloží cca 1,1-1,2kg zásob což obsahuje minimálně 0,9kg cukrů. Z jenoho kg invertu uloží 0,8kg zásob což obsahuje 0,64kg cukrů.... A máte v tom i tu energii cca 3:1. Jinak jak dělám hustý roztok ani nevím, prostě dám cukr, zaliju vodou, pustím kalové čerpadlo a je hotovo. Cukr co se nerezpustí je použit na další várku. Že jste to vy, tak do toho v srpnu hodím hustoměr a uvidíme.


------------ Původní zpráva ------------
Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: V?kup medu
Datum: 28.5.2011 06:26:33
----------------------------------------
Kdo zkoušel poměr 4:2? Aby roztok byl víc jak 60%. Já ano. Do kotliny jsem
dal vodu přivedl do varu nasypal cukr a míchal a dostal jsem se do stavu
nasyceného roztoku, který při chládnutí začal krystalizovat. Takže vytvořil
jsem něco, co nebylo použitelné a musel jsem to doředit na poměr 3:2. Je to
asi ověřený poměr. Proto vím, že udělat doma hustší sirup než 60% +2-3% je
problém. Už i na poměr 3:2 je potřeba horká voda, a nestačí ji jenom nalít,
protože po nalití voda přebírá teplotu cukru, schládne a cukr se všechen
nerozpustí.
Takže moje praktická otázka je, jak to rozpouštíte? Když se bavíte o 70%
roztoku cukru, který si doma na krmení připravujete. Tady nejde o teorii na
papíře, ale praxi. Ono u krmení platí jednoduchá zásada, čím větší objem
(nižší % cukru) tím větší zátěž na zpracování a ztráty jsou větší, jak na
straně krmiva tak na straně včel.Protože všechno něco stojí.

Kdo zkoušel poměr 4:2? Aby roztok byl víc jak 60%. Já ano. Do kotliny jsem dal vodu přivedl do varu nasypal cukr a míchal a dostal jsem se do stavu nasyceného roztoku, který při chládnutí začal krystalizovat. Takže vytvořil jsem něco, co nebylo použitelné a musel jsem to doředit na poměr 3:2. Je to asi ověřený poměr. Proto vím, že udělat doma hustší sirup než 60% +2-3% je problém. Už i na poměr 3:2 je potřeba horká voda, a nestačí ji jenom nalít, protože po nalití voda přebírá teplotu cukru, schládne a cukr se všechen nerozpustí.
Takže moje praktická otázka je, jak to rozpouštíte? Když se bavíte o 70% roztoku cukru, který si doma na krmení připravujete. Tady nejde o teorii na papíře, ale praxi. Ono u krmení platí jednoduchá zásada, čím větší objem (nižší % cukru) tím větší zátěž na zpracování a ztráty jsou větší, jak na straně krmiva tak na straně včel.Protože všechno něco stojí.